Dostali jsme 3D tiskárnu!

Ale je to tak, technicky vzato ještě není naše, ale se střediskem jsme se zapojili do výzvy od firmy Průša, která vyrábí 3D tiskárny a a vytvořila program, do kterého se mohou zapojit nejen školy, ale všechny instituce a spolky, které nějak pracují s dětskou věkovou skupinou a podílejí se na vzdělávání-do čehož my samozřejmě spadáme!

A v čem že tenhle program spočívá a jak bude ta tiskárna naše?

No, bude to chtít trochu přemýšlení a 3 měsíce času. Tiskárna se totiž nedostane jen tak.

Je potřeba vymyslet nějaký projekt a ten později i zrealizovat.

Projektem se rozumí vymodelování a tisk něčeho, sepsání návodu-jak pro modelování, tak pro tisk- a nahrání do databáze modelů 

No a tak jsme se do toho pustili, podepsali smlouvu o výpůjčce, nechali si tiskárnu poslat a vybraní členové Tukanů se v době předvánočního shonu vrhli ještě na její stavbu a zprovoznění.

Zní to jednoduše, ale zdaleka to nebylo..proč? Hned nastíním. Prvotní časový odhad délky stavby byly tak 3, 4 hodinky celkem. . Rovnou prozradím, že to nakonec bylo dohromady něco přes 8 hodin.  

Těch peripetií bylo spoustu. Začalo to nevinně, chybějícím návodem. Ten se naštěstí našel na internetu, takže mohli Tukani začít směnově pracovat. Ze začátku to šlo hladce, ale pak se to rozjelo- Jaký šroubek? Jaká matka? On tam nechce zalézt! Máme to takhle dobře, nemá to být obráceně? Je, vypadlo mi ložisko! Je, zapadlo mi ložisko, nemáte magnet, abych ho z tý díry vyndal? Seš si jistý, že ty kabely mají být takhle? Pojď, to omotáme fofr páskou a bude to dobrý,….proč nám zbyly tyhle šrouby..?

Škoda, že nevznikly nějaké záběry, nové díly Pata a Mata by byly hned na světě!

Útěchou a odměnou bylo pro všechno balení medvídků Haribo, které přišlo spolu s tiskárnou-zřejmě proto nebylo už místo na návod..Říkáte si, co to je za blbost?Není, opravdu bylo po určitých úsecích v návodu napsáno, ať spořádáme např. 10 % medvídků. Asi tušili, že to bude náročné na mozkové buňky..

Nicméně, tiskárna konečně stojí!

Problém byl ze začátku vyladit různé délky a šířky, vzdálenosti, a tak prvotní tisky nebyly žádná sláva, spíš takové chuchvalce. 

Ale nakonec se přece jen povedlo a z tiskárny vylezl prvotní  model našeho (pravděpodobného) projektu-TURBÁNEK! 

Jako další se ještě vytiskly zkušební nákupní žetonky.

A co je plánováno v budoucnu vlastně tisknout?

Budou to hlavně potřebné věci-ať už pro střediskové, tábornické záležitosti(propagační předměty, věšáček na kroj do stanu,..) nebo doplňky k programu (pomůcky na nácvik stavění různých druhů ohně,..)

Vše bude záležet na zájmu a naší fantazii.

Ale bude to super!

Fotky jsou na Zoneramě