Sraz: v pátek 8. 11. 2019, sraz v 16.15 hod. na vlakovém nádraží v Jičíně
Návrat: v sobotu 9. 11. 2019 ve 22.16 hod. na vlakové nádraží v Jičíně
skautské středisko
Sraz: v pátek 8. 11. 2019, sraz v 16.15 hod. na vlakovém nádraží v Jičíně
Návrat: v sobotu 9. 11. 2019 ve 22.16 hod. na vlakové nádraží v Jičíně
Ve dnech 18-19.10.2019 se odehrála podzimní výprava skautů, skautek, roverů a rangers. Setkali jsme se v pátek 18.10. večer na srubu, protože na nás
Sraz: pátek 18.10. 2019 v 18:00 na srubu
Ukončení: sobota 19.10. 2019 17:00 na srubu
Opět po roce oddíl skautů a skautek společně s rovery a rangers vyjel na výpravu do hor. Letos jsme si vybrali Desnou v Jizerských horách a vyrazili tam o víkendu 6.-8.9.
Vyrazili jsme v pátek odpoledne jako vždy, vlakovým spojem. Z vlaku se ale v polovině cesty stal autobus a to dokonce V.I.P., jen pro nás. Měli jsme totiž objednanou hromadnou přepravu, proto pro nás vypravili speciální výlukový autobus. K chatě nám to dalo ještě nějakou chvíli pěšky, do kopce, s krosnami na zádech. Nikdo jsme nevěděli, kam až jdeme, protože každému ukazovala navigace jinou vzdálenost.. Večer na chatě jsme věnovali různým hrám. Blíže jsme se tak seznámili i s nováčky, kteří k nám přišli od mladších a byla to jejich první skautská výprava. Plusem naší chaty bylo i to, že tam měli klavír. Takže každou volnou chvíli za něj někdo usedl a chalupou se rozléhal zpěv a hudba.
Hlavní program naší výpravy se konal v sobotu. Po snídani jsme se vydali na turistiku. Z Desné jsme vyrazili směrem k vodní nádrži Souš. To byste nevěřili, kolik v ní je vody-stejně jako my večer, když jsme měli postřehový kvíz a byli řádově o tisíce metrů krychlových vedle. Podívali jsme se i na Protrženou přehradu na Bílé Desné. Byl to trochu smutný pohled. Budeme se vymlouvat, že nás to natolik dostalo, že rozměry přehrady jsme v kvízu také stříleli nějak od boku. Teplotu vody jsme ale odhadli, nikoli podle znalostí, ale podle našeho otužilce, který se tam odvážil smočit.
Tak jako každý rok, i letos se zúčastníme festivalu Jičín – město pohádky.
Od čtvrtka 12.9. do soboty 14.9. budeme v tvůrčí dílně pod správou Nadačního fondu Jičín – město pohádky pomáhat mladším dětem s vyráběním. Letos budeme mít dílnu na vyrábění maket zbraní z kartonu. Dílna bude probíhat v tyto dny od 9:00 do 17:00.
Sraz: pátek 6.9. 2019 v 15:20 na vlakovém nádraží
Návrat: neděle 8.9. 2019 14:29 na vlakové nádraží
Cena: 500Kč (cesta tam a zpět vlakem, jídlo, ubytování…)
S sebou:
První schůzka po prázdninách se uskuteční ve čtvrtek 5.9. 2019 od 16:30 do 18:00 na srubu. Dozvíte se případné bližší informace k výpravě
Ahoj,
veškeré nezbytné informace k letošnímu táboru jste již obdrželi na schůzkách. Přesto ještě jednou přidávám, nově i s informacemi k celotáborové hře.
O víkendu 15.-16.6.se v Miletíně konalo krajské kolo Svojsíkova závodu pro skauty a skautky. Z okresního kola postoupila za naše středisko dívčí družina Severek.
Jako tradičně se závodilo v rámci modulu Závod, Brány a Přežití, některé z disciplín mělo pod vedením naše středisko.
První nastal pro holky modul Bran. V něm se každá členka družiny zúčastnila dvou bran z tradičního výběru: Všeobecné znalosti, Znalost přírodnin,.. při některých se holky docela zapotily, a to nemluvím o nošení pytlů na fyzické zdatnosti.
V sobotu 1.6. 2019 jsme se sešli na srubu. Někteří sice přišli po půl deváté, ale i tak jsme se jakž takž sešli na čas. Než jsme však mohli vyrazit, museli jsme si rozebrat věci. Nebyl to takový problém, protože jsme s sebou měli krosny. Cíl a náplň výpravy nám sice nebyly známy, ale podle lana, sedáků, vařičů, plynových bomb, jídla, kotlíků, map, buzol a lampiónů jsme mohli odhadnout, co se zhruba bude dít.
Jelikož jsme měli vše potřebné, ve složení Verča, Vojta, Ondra, Zuzka, Kačka, Lucka, Johanka, Míša a Éva jsme nasedli na své dvouosé oře (kola) a vydali se směr Brada-Rybníček. Úsměv z tváře nám nevymizel ani po tom, co jsme spatřili nekonečný a dosti strmý kopec před námi. Dal nám sice zabrat, ale nakonec jsme se přeci jen na Brada dostali. Z Brad jsme pokračovali po žluté k odbočce na Přivýšinu. Tam jsme si v hustníku prozíravě zamkli kola, abychom se s nimi nemuseli vláčet až nahoru. Padlo sice pár obav, zda máme klíčky, ale to byl náš budoucí problém, a tak jsme se o to moc nestarali. Vojta měl zámek na číselný kód a bál se, že ho zapomene. Jak se později ukázalo, všichni si kód pamatovali lépe než on sám.